Jak vybrat reproduktorovou výhybku
Při stavbě vlastních reproduktorů nebo výběru nových komponent pro existující reprosoustavy je jedním z nejdůležitějších prvků reproduktorová výhybka.
Reproduktorová výhybka je elektronický obvod, který rozděluje zvukový signál na různá frekvenční pásma, která jsou následně posílána na jednotlivé reproduktory. Výsledkem je lepší a vyváženější zvuk. Existují různé typy výhybek, které se liší počtem pásem, typem filtru a dalšími parametry.
Prvním krokem při výběru reproduktorové výhybky je určit, kolik pásem výhybka musí mít. To závisí na počtu reproduktorů v ozvučnici. Například běžný dvoupásmový systém má jednu výhybku, která rozděluje signál na vysokofrekvenční a nízkofrekvenční pásma. Na druhé straně, třípásmový systém má výhybku se třemi pásmi, které rozdělují signál na vysokotónové, středotónové a nízkotónové frekvence.
Pokud například použijeme reproduktory pro regálové ozvučnice, kde středobasový měnič má rovnou frekvenční odezvu od 50 po 2400 Hz a výškový reproduktor s rozsahem od 1800 - 20000 Hz, použijeme dvoupásmovou výhybku s dělící frekvencí mezi 1800 - 2400 Hz. Dělící frekvence je velmi důležitá a je to hlavním úkolem výhybky. Správná dělící frekvence se určí dle výběru reproduktorů a jejich frekvenčního průběhu. Tam, kde reproduktor má nestabilní frekvenční průběh je žádoucí, aby se tyto problémové části umlčely. U dvou navazujících reproduktorů se tedy najdou stabilní frekvenční části, které se překrývají. A to je přesně ta vhodná část, kam umístit dělení výhybkou. Pokud taková ideální frekvence s překrytím neexistuje, nejsou to vhodné reproduktory pro spárování.
Důležitým parametrem je impedance výhybky. Ta musí korespondovat s celým systémem. Pokud jsou reproduktory vybrány v 8 ohmovém provedení, stejný odpor musí mít také vybraná výhybka.
Podstatným faktorem je také strmost výhybky. Strmost výhybky odkazuje na rychlost, s jakou signál přechází z jedné reproduktorové jednotky na druhou. Měří se v decibelech na oktávu a určuje, jak rychle se signál filtruje, aby se minimalizovaly překrývající se frekvence mezi jednotlivými reproduktory. Čím vyšší je strmost, tím rychleji se signál filtruje a tím menší je pravděpodobnost zkreslení zvuku. Obecně se dá říci, že běžně prodávané reproduktorové výhybky mají strmosti v rozmezí 6 dB/oktáva až 48 dB/oktáva.
Výhybky s nižší strmostí (6 dB/oktáva až 12 dB/oktáva) jsou obvykle používány pro reproduktorové systémy s menším počtem reproduktorových jednotek, jako jsou například dvoupásmové reproduktory s vysokotónovým a středobasovým reproduktorem. Tyto výhybky umožňují pomalejší a plynulejší přechod mezi jednotlivými reproduktory.
Výhybky s vyšší strmostí (18 dB/oktáva až 48 dB/oktáva) jsou vhodné pro reproduktorové systémy s více reproduktorovými jednotkami, jako jsou například třípásmové reproduktory s vysokotónovým, středotónovým a nízkotónovým reproduktorem. Tyto výhybky umožňují rychlejší a výraznější přechod mezi jednotlivými reproduktory a minimalizují překrývání frekvencí, což přispívá k větší přesnosti reprodukce zvuku.